JARNÍ.

By Vojtěch Martínek

Zlatě se slunce směje

a život rozdává.

V dál modrým vzduchem spěje

spleť mráčků bělavá.

Jde sadem žena mladá

a píseň notuje,

květ v její vlasy padá,

jak vánek zaduje.

A ona celá, celá

je světlo, radost, smích,

je zázrak vlna těla,

zdvih ňader rozvitých.

Jest jako mladá břízka,

když v sladkém zmámení

jí nová míza tryská

a šumí ve kmeni.