JARNÍ.

Vzlítne skřivánek,

Vesny milánek

Do oblak vysoko;

V klokotu zpívá,

Písně vylívá

V úvaly hluboko;

Rozpěje prostory

Níž bory, výš hory

Daleko široko.

Rozpěj též ptáčku

Srdce, co pláče,

Jak siré ptáče

V hájovém temnu.

Pěje skřivánek,

Vesny milánek

V klokotu hlasném;

Srdce zve v háji,

Ať pleše máji,

Snad se otevře

Lahodě lásky.

Houpají se jak na vlnkách,

Hlasy struny jemné,

Slétají se k stánku děvy

Tam níž v bory temné;

Obletují v sladké touze

Stánek děvy ladné,

V citu lásky umírají –

Srdce předc je chladné.