Jarní.

By Viktor Dyk

Byl podzimní a jasný den,

kdy příjemno je rozčilit se.

A hoch byl tenkrát zastřelen,

že vyšel sobě do ulice.

Povídačku starou zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Byl pouze jeden; naděje

se usmála na Práva sluhy.

Než žurnálu Bůh nepřeje,

kandidát uzdravil se druhý.

Povídačku starou zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Byl funus slavný; tisíce

se hrnuly tam za tisíci.

Vztek vehnal červeň na líce

a řeči slyšels reptající.

Povídačku starou zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Vzlet nadšený se rozmahal

a mrtvý budil zájem silný.

Jak jeden muž tu přísahal

lid pracovní, jenž šel sem z dílny.

Povídačku starou zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

A byly věnce, proslovy,

jimiž se mrtvý poctil vlídně.

I k delší řeči hotový

se dostavil sám soudruh z Vídně.

Povídačku starou zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Pak hřbitov tichl. Pomalu

šli tisícové za tisíci.

Byl vzletný článek v žurnálu

a leckdo koupil pohlednici.

Povídačku starou zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Je jaro. Vane jiný vzduch

a jiné hlasy jitro zdraví.

Už záhy přijde Svatý Duch,

co chybí snad, to ještě spraví.

Povídačku starou zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Čas snít o nové proměně

a běda těm, kdož těžkopádní.

Kdož štvali včera nadšeně,

ti tvoří dneska stranu vládní.

Staré povídačky zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Vzduch vlažný vane přes hroby,

přes hlínu, která ještě studí.

Do farisejství, poroby

ty, kteří leží, neprobudí.

Staré povídačky zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Lyr pathetických ani jek

nevzbudí, zem’-li dobře kryje.

Tak trochu byl to obchůdek,

tak trochu zase komedie.

Staré povídačky zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Přes hroby zástup lidí tlačil se,

proklínal biřice a vrahy.

Kde jsi? Dnes ještě rozčil se,

řečníku z Vídně, i ty z Prahy!

Staré povídačky zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

znám ho, znám.

Ticho je. Vane jiný vzduch.

Neradno mluvit příliš prudce.

Už záhy přijde Svatý Duch

a pamfletem je Revoluce.

Staré povídačky zpívám dneska vám:

karafiát sem a karafiát tam,

vše je to tam. –