JARO KOSMICKÉ.

Ve sňatku nesmírném Příroda v jaře jásá,

tu zlaté doby čár zas není lidstvu snem,

pel jehněda jak hvězda v plesu na květ střásá

ve sňatku nesmírném...

Při vichřic paianu jde Přírodě vstříc Krása,

duch křídla dostává a v náruč padá všem,

a „Radost!“ šepce buk a „Štěstí!“ šepce řasa...

Z objetí Rozkoše a spásy mnohohlasá

zvěst letí Života díc hrdě: Člověk jsem!

a v chvíli jediné, těl jako duchů spása,

se blaho pravěku v dál vlní prostorem

ve sňatku nesmírném...