Jaro se blíží.

Větérku libý dech

poupata na stromech

vylíbal, probudil

chudobky v úkrytu;

jásavé, zářivé

slunečko s blankytu

zase již vesele shlíží –

Jaro se blíží!

Skřivánek nad polem,

v modravý horstva lem,

vyletěl, zazpíval

a v horskou dědinu

přináší z daleka

radostnou novinu:

„Nebesa k zemi se níží“ –

Jaro se blíží!

V teplounký, zářný den,

na nivy, louky ven

jak z oulu davy včel

rojí se dětičky;

a s nimi čilý kmet,

šedičký, běličký

v života ráj se pohříží –

Jaro se blíží!