Jaro.

Patřte! ó jak tam lahodně

Růže puká! jakto třešně

Tu přemilostná květem se

Zapýří!

Všecko radost nám plodí! vše

Libo kyneť nám, a zove

Nás k požívání času, hle,

Jarého!

V háji slavíček, slyšíte,

Jaktě libostně zpívá si,

Houpaje na snítce tam se

Radostně?

Věřte, že jen v máji sličném

On pěje, pak nám utichne!

Ach! oprchá též brzinko

I růže!

Vesna milostná když ujde

A spanilost léta: ach, pak

Sníh sinavý všecko, všecko

Uzastře!

Ještě proudí v žíle krev se

Nám klokotem! ještě, bratří,

V srdci oheň plápolá hle

Mladistvý!

Kvapně hynou slasti zemské!

Brzko i nám věk podivně

Mlékobarevným sněhem vlas

Obílí!

Svůj požívejme mladý věk!

Pějme, milujmež nevinně!

Růže trhejme, dokuďto

Květou nám!