JARO.

Palouk se zelená... A slunce svítí.

Dámy se prochází na louce:

V červených šatech bělounké dámy.

Ano, je jaro. Má tytéž vnady,

ano, má tytéž paprsky měkké,

jak v dávných dobách.

Pasou se ovečky pod starou olší,

kde tráva zeleně, vysoko roste

a šťavnaté blatouchy kvetou...

Přemýšlím. Vidím jak děti si hrají.

Jímavý smích a růžové sukně.

Vzpomínám na všechno, co kdysi bylo.

Jsem k smrti smuten v tom rašícím žití.

Slunce mne bolí a pažit mne tísní:

Chtěl bych kam’s daleko, daleko za svět!