JARO.

Jaro je tu, jaro, jaro!

Je ho plný vzduch;

jistě cestou k nám se bralo

přes kvetoucí luh:

v dechu jeho fialky,

z očí svítí do dálky

záře snů a tuch.

Jaro je tu, jaro, jaro!

Vlnky v skok a skok,

jak by se to všecko hnalo

do rhytmů a slok.

V stromech plno štěbetu,

nebem špačci v přeletu –

bude pěkný rok.

Jaro je tu, jaro, jaro!

Vzhůru, kdo jsi mlád,

vzbuď se, srdce, které spalo,

čas je žít a plát!

K odvaze se chýlí zdar,

nás už přešlo tolik jar –

máme ještě spát?