JARO.

By Augustin Eugen Mužík

V mém srdci teď jaro je,

radost se v něm rozlije,

jako když se pěkný kvítek

na louce rozvije.

Tak mé srdce zase

rozpučí v tom čase,

a kolem svět celý

na mne usmívá se.

Jak ptáčci zpěváčci

když se rozzpívají,

jako když v kostele

zvonky zacinkají.

To jen promluvila

má holka rozmilá,

a to jen svým zlatým

smíchem zazvonila.