Jaro.

U otevřených oken budu snít,

chtít sebe jarem v touze roztesknit...

A věčná píseň jara bude to,

co bude v duši moji rozchvěto,

a co se rozčeřeno bude chvít

a neustále chtít mě roztesknit –

tím čerstvým závanem a vůní z modřínů,

jehličím ze smrčin – a já se přivinu,

k těm snům se přivinu a jako v opojení

v doprovod k jaru si zazpívám zvuk aspoň jediný

z těch sonat jeho snění...