Jaromírkovi.

Netrap nikdá, nemuč broučky,

Jaromírku náš maloučký!

Pán Bůh na ně kouká z nebe,

Má je rád tak jako tebe,

A kde hezká roste tráva,

Tam vodí je, jíst jim dává;

A rosičku, co se třpytí,

Tu jim dává z nebe k pití;

Pán Bůh sám je tomu učí,

Že pro samu radost bzučí:

Netrap tedy, nemuč broučky,

Jaromírku náš maloučký!