JAROSLAV MARIA.

Když mluvím s tebou, s kým to mluvím?

Zda s Mariou či s Marií?

Kdy tady jasného nám vína

tvá slavná díla nalijí?

Vždyť tak udatně jako ty přec

to žádná Mařka nezorá –

ó buď nám vítán, čacký druhu,

náš Jaroslave z Tábora!

A máš-li kus snad ještě doma,

co celý večer zabere,

s ním raděj pohřbít dej se honem,

ó Jaroslave Mayere!