JAROSLAVU HILBERTOVI.

Již velkost chtít, je prvním krokem k slávě,

svět zvykl si dnes mělce, plaše žít;

dnes každý v mravenců si zvykl vřavě

již velkost chtít!

Svůj balvan Sisyf vleč si namáhavě,

prs vlastní zkrvácený buď mu štít,

jest věčné, co kdy vřelo jemu v hlavě.

A nechť i balvan znova dolů slít,

svou vůlí znova on jej chytil hravě,

v sled proti střelám nepřátel tím kryt,

co skutkem glorioly ve záplavě,

kam vášní spěl, co zápal chtěl i cit:

již velkost chtít!