JARU PRCHAJÍCÍMU.
By Jan Karník
Nech si svoje květy, nech,
nech si líbezný svůj dech,
když tě u nás všecko píchá,
když máš taký spěch!
Z tuhého jsme kořene!
Vločky sněhu zvířené –
to je kvítí pro horáky
jako stvořené!
Jsme jak bodlák u plotu,
zvyklí na mráz, na slotu,
mozolem si vyplácíme
cestu k životu.