JARU PRCHAJÍCÍMU.

By Jan Karník

Nech si svoje květy, nech,

nech si líbezný svůj dech,

když tě u nás všecko píchá,

když máš taký spěch!

Z tuhého jsme kořene!

Vločky sněhu zvířené –

to je kvítí pro horáky

jako stvořené!

Jsme jak bodlák u plotu,

zvyklí na mráz, na slotu,

mozolem si vyplácíme

cestu k životu.