Jarý život. (2.)

Cože ti růžičko

na jaře květoucí

plnolist slzička

zarosívá?

Cože tě srdéčko

ta láska horoucí,

ta láska mladičká

pobolívá?

Nebolí z neštěstí,

nepláče z bolesti,

jako by slunéčka

neviděla:

ale že touha se

mladého srdéčka

za rána do světa

rozletěla!

Letěla rozletem

do světa nahoru,

srdéčko v samotě

zanechala;

viděla slunéčko,

záře ji vrátila,

na rodné půdě si

zaplakala! –