Jason.

Na vlnách širého moře, hrdého, nespoutaného,

pod mapou souhvězdí věčných nad světem pootevřenou,

noří se z propasti vodstev slunný a vznešený koráb,

úsměvy nesoucí světu starému z Nového světa:

Jason!

Jako kdys v mythické době po Argu v nadšení světlém

Jason plul se zlatým rounem z báječných Kolchidy končin,

koráb pln kořisti čárné blíží se Evropy břehům,

lačnýma očima čekán, srdéčky rozbolenými.

V plamenech Evropa soptí!

Tisíce sirotů pláče pro drahé odešlé otce,

které jim Lítice války unesla v Morany luhy;

úsměvy koráb jim veze, polibky Nového světa

od dětí dětem...

O štědrý večere srdcí!

kdy děti si od světa k světu v soucitu ručky své tisknou,

zda jasnou jsi předzvěstí doby slavného sbratření lidstva,

kdy v lásce a osvětě, míru

vzejde nám želané slunce krásnějších věkův?