Jde těžký smutný život dál

Jde těžký smutný život dál

pod tíhou mdlobné nudy...

Ó mládí, kde je ideál?

Kde plamen mocný, rudý?

Ó břímě nudy chladné je

a chladné její stesky!

Přej, Pane, paprsk naděje,

přej třeba zhoubné blesky!

A třeba slabochem jsem jen,

přec na mne shlédni, Pane,

a nenech žal můj potopen

v té mlze rozhárané!

Má loď je jako bludný vrak

a mládí vír jím zmítá,

však maják, po němž prahne zrak,

až k plavci neprosvítá.