Jdem.

By Viktor Dyk

Jdem’ úvalem: náš krok tak volný je.

To pochmurná dnes poslední je cesta.

A pozvolna se vlekou rafije.

Eh, vidíš, brachu: Takhle Pán Bůh trestá.

Eh, vidíš, hochu: všechno prý jak sen!

Jsi pouhá třtina – ničím tvoje pýcha!

Jdeš v černém hávu – je to hořký den.

Cos tupě duní – duše tvá však tichá.

A nevzbouří se vášeň plamenná!

Jdem’ úvalem, kde trní jenom pne se.

Tvé duše půl, ta v rakvi zavřena,

a druhá rakev ku hřbitovu nese.