Jdeme tmavou pouští.

Jdeme tmavou pouští, v dáli slabě svítá –

a kolik nás padne, nikdo nepočítá.

Nikdo nechce slyšet naše vzdechy bolné,

nikdo nás neučil zpívat písně volné.

Vyrostli jsme bídně pod dutkami pána –

dlaň mozolů plná, záda od ran zdrána.

Krve málo máme, ještě nám ji berou,

křivdu nést musíme, křivdu tisícerou.

Jdeme tmavou pouští a hledáme světlo,

pod jehož paprsky žití by rozkvetlo.

Chcem svět zdravit, kde jsou všichni lidé bratří

a všem náleží vše, na co oko patří.

Jdeme tmavou pouští, pouť se k skonu chýlí –

jdeme ruku v ruce a dojdeme k cíli.