Jdi tedy již...

Jdi tedy již, Ty moje sladká duše,

jdi tedy již, kam Tebe volá štěstí.

Jdi tedy již, kde láska, ženich čeká – –

Jdi, duše má, co Tebe ještě čeká?

Já souzen již a souzen pro neštěstí,

jdi, dítě mé, já Tobě nedám viny.

Jdi tedy již, Ty duše mojí duše,

nech stínům hrob můj a sobě svoje štěstí –

a půjdeš-li kdys kolem rovu zapadlého,

jdi tiše jen, jak motýl za paprskem letí.

Já prosím jen, o to jen Tě prosím,

jdi tiše, tiše, Tvůj nechť krok ni nešelestí,

vždyť – slyšet jej – to srdce práchnivící,

to srdce, jež nad spásu svou Tě rádo mělo,

to srdce divé zas by krvácelo – –