Je krása lavina...

Je krása lavina, v píď roste doby,

šíp na zkoušku z tetivy bohů luku.

Maeonské epopeje zlaté koby,

pot díla našeho svědčte v snů shluku.

Amba moderního v pstré látky mdloby,

jež pochybnostem podávají ruku,

v Kokytos problémů se noří roby,

ať frapantnosti své v sled klnou tuku:

Nechť blízko cíl a terč nechť třeba v hřbetu

brak, Jason, Dionys, Theseus v střetu,

jen barvy sytost zbuď, oel štětci v vznětu.

Neb personificací maluj pych sytý,

jak přes philosophemen um spěl spitý,

se v pokrok sunul, motiv z naivity

chci v rafinerii v vír a boj klatý.