Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití...

By Stanislav Mráz

Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití,

vzruch, pohyb, činnost zliší v fantaisii

démonů rodinu za apathii,

povahu nečinnosti, věk jež v zbytí

má, fantom tuší všudy, v cíp ves nítí

se, bardále, dob šera v hled ti, zmijí

menady hrozí střízlivosti kyji.

Bez družství s graciemi jak’s moh’ zbýti?

Moderní reclamy rmut a ryk v sluchu

mi hrá, pram crystalný, produkce svěží

je umělce, byť v realismu puchu.

Ti, mistře, lauru kývala sněť v krok,

za Pythona leč druha rdousí sok,

žák pierský bratra, kde chant Niké vzpěl

myst krásy, nevítězný hymnus v žel

pythický sladíme my. Výtka, vzdech

v kruh před siecly jak po sieclech.