Je noc.

Je noc a věčno jest,

spí zem a válka její.

Kovové paprsky hvězd

k zemi mě přibíjejí.

Jsem nyní tvůj, ó země,

sterými šípy zbodán,

v otroctví krutě a temně

za hvězdné groše prodán.

Ta tíž – ó hrozná věc,

či jaké tvé je jméno?

Však srdce moje přec

to není probodeno!

A z něho slavně dnes

vytryskl paprsek bílý,

až vysoko do nebes

mé střely udeřily.

Je noc a věčno jest.

Spí země. Oblaka plují.

Až v slavné království hvězd

mé šípy dostřelují.