JE NOC...

Je noc...

Mží záře v alej topolovou.

Je hvězd jak v lukách jitřní rosy.

Mé srdce nebe odemklo si:

Mám tebe celou v náručí

jak z růže květ, jak pavučí.

Jdou nebem beránci za pastvou snovou...

Je noc

jak řeka bez hrází a břehů.

A vlna s vlnou – políbení...

Je záře tiché mžení

a zlatý jas a zlatý prach

kol’ dokola je na vlnách...

Jdou nebem beránci z řek hvězdných vypít’ něhu...

Je noc...

V svých očí kolébce nech srdce spáti,

sen o štěstí mu vroucně vlíbej,

je neopusť, je ukolíbej,

mou hlavu polož na svou hruď,

své rozsviť úsměvy, mne neprobuď...

Jdou nebem beránci a víc se nenavrátí...