JE PODZIM U KONCE

By Antonín Sova

Je podzim u konce,

až oslnivě sluncem plane.

Jsme, jak by v strádající rodině

nadešly týdny vyrovnané:

vem' z mísy ovoce.

Teď každé slovo zazvoní

moudrostí stříbrnou jak mince.

Rodiče v dětech omládlí

vyčkávají, až podzim prudce dovoní

a skončí brzy, ve chvilince.

Naděje růsti času nemají

a do bouří už nedorostou hněvy.

Přijď, zimo mírná, sníh tvůj milostiv

skryj naše duše ubohé,

jen ptáky udrž v nich a jejich zpěvy.