Je slunný den – jas horám vévodí

Je slunný den – jas horám vévodí

a sladká vůně dříme v jeteli.

Nad zlatem polí vzduch se tetelí

a po mezích, kde nikdo nechodí,

v tom žáru úžasném, Bůh kráčí teď.

A člověk – červ, jenž pod strom usedá –

si myslí: jistě Bůh mne vyhledá,

až mimo půjde, dá mi odpověď

na všechny otázky, jež v duši mám.

A sladký Bůh se blíží – jeho dech

žhne vůní závratnou, prst na ústech

a pohled v dálce tkví, kde klasy zrají.

Člověka míjí – zlatem kráčí sám...

A v duši všechna přání umlkají.