JE TŘEBA VŠEMU SMILOVÁNÍ.

Je třeba všemu smilování

co malé, ustrašené prosí.

Co lidské je, co bolest nosí.

Co vyčísti lze v bílé skráni,

jsou plny světla tvoje řasy,

s moudrostí zápasících hříchů.

A z tvého bouřlivého smíchu

já vím, jak hořce plakala jsi.