Je večer. Čekám vás.

Je večer. Čekám vás.

Náš večer je tu teď.

Mně zdá se, dlouhý čas,

ba věčnost minula,

než přišla přípověď,

jež pravila:

dnes večer přijdu k vám.

Já světla rozžíhám

a v očích radost svou,

tak dlouho zakletou

a ztichlou pod zámkem.

Ve váze růže žhnou

a pokoj v přítmí svém

jak byl by opředen

teď mlhou tajemnou.

Jsou slzy v zraku mém

a hlava v závrati.

Ten večer zaplatí

mi smutku řád.

Dnes láska bude

zpívat nám a hřát!

Tam sedni proti mně,

nic neříkej,

má ruka v ruce tvé

se chvěje tak

a oči, uvyklé jen na soumrak,

jsou oslněny světel záplavou.

Nic neříkej,

ať promluví tvůj zrak –

a na rty moje polož pečeť svou.