Je věčná KRÁSA skrytá v uměních,

Je věčná KRÁSA skrytá v uměních,

v ní tvůrčí prasíly se jeví div,

jím ve všemmíru bez konce tvor živ.

Zpěv ozvěnou zní věčnou sluncí z lích,

tvar větší vždy nemizí v zásvětích,

zpět pakruhem jde myšlénka s hvězd niv,

žár srdcí věčna zrcadlem v své dřív

až z nekonečna světů závratných.

Nejzazších soustav krása poslem tak,

neznámých bratří obcováním všech,

v nás božství nejtajemnější to znak

a spása neklamná nám z žalů, vin,

sfer hudby vysvětlení krása ech,

jí cosi jest, já vteřiny však syn.