JE ZDISKREDITOVÁNA ZCELA LYRIKA.

Je zdiskreditována zcela lyrika

a málokdo se k veršům jejím skloní,

vždyť – co je světu do krve, již roní

uštvané žitím srdce básníka?

I pravý poeta dnes rád jí uniká,

po románech a novellách se honí...

Však časem přec se zasteskne mu po ní

jak po echu, jež v skalách zaniká,

když stesk svůj svěřili jsme štítům jejich

a setřásli žal nitra stísněného

i duše, zmdlené v prudkých žití rejích.

A tu se péro k lyrice zas vrací

a nedbá osudu jí určeného,

že sotva zrozena, jak v skalách hlas se ztrácí...