JEDEN KVĚT.

By František Kvapil

Dnes květů hrst a zítra trní snad,

dnes radost, zítra strast a palná muka,

to život jest, chtěj nechtěj musíš brát,

a neptá se tě, kdy tvé srdce puká.

Čas dál se valí vždy, zpět neshlíží,

kdo opozdil se, hyne bez paměti –

ty netaž se, kdo v cíl se přiblíží,

a vždy plod trhej na nejbližší sněti.

Jsme třtina jen, jí vichr nezmýlí,

ví, k příboji že klid se opět druží –

ten šťasten, komu osud na chvíli

vrh v cestu jeden úsměv, jednu růži!