JEDEN Z MNOHÝCH.

Na schůzích Nordmarky mluvívá často

o Češích proradných, o štvavé luze

divoce mluvívá hanácký rodák

Bubenick Sachwart.

Široko rozkročen, pravicí mává,

pot s čela leje se, bouří a klne.

Není vsi na Slezské, v které by nebyl

lasem máv kovboy!

Co máš ty na očích dvojité brýle,

snad aby do nich ti nepohled otec,

kdyby vstal z hrobu? Hanákem býval

Bubeník starý.

Kroměříž poznal bys? Morava šplouchá

pod oknem chaloupky, v které byl zrozen,

tichou svou písničku. Poslechne si ji

Bubenick Sachwart?

Tvůj otec, Sachwarto, německy neznal,

vzpomeneš, tvoje jak řondila matka?

Morava pod okny šplouchala nyvě,

sladce a bolně.

Ej, co bys poslech jí! Nordmarka platí

čackého ohaře na české děti

a kolem Opavy, proklínán, chodí

Bubenick Sachwart.

Tak chodil po světě Škarjota Judas,

osličí než začal osidlo hledat,

tak chodil Efialt, nežli vaz srazil

s thermopské skály.

Dlouhý vous, zcuchaný, pohaslé zraky,

bříško jak půlhektrák, na schůze jezdí

a Čechy proklíná hanácký rodák

Bubenick Sachwart...