JEDINÉ ZBÝVÁ.

By Adolf Bohuslav Dostal

Všecko jsem řekl na marno, do větru,

a teď mne duše bolí,

a přec ten opar bolesti nesetru

útěchou jakoukoli.

Dozněla píseň horkého života,

refrén je bezbarvý, chudý.

Ale když osud temnem se mihotá,

bolest je plamének rudý.