JEDLE.

By Adolf Heyduk

Roste jedle v jihu, divem roste,

bez pohromy skryta v lůně hor,

na svobodě jako dítě prosté,

její kštice nerve větrů spor,

aniž slunce plamenitým dechem

pálí ňádra přizdobená mechem.

Tažní ptáci, v jih a zpět-li letí,

vyhlídli si za útulnou skrýš

rozbujelé, vějířové snětí,

jejich vůdce výhonkovou výš;

a kdo umí hovořiti s ptáky,

vzkaz uslyší z dálky všelijaký...