Jedlím.

Vy jedle štíhlé, vysoké,

výš pnete hrdě hlavu,

jak světu byste hlásaly

svůj zlatý věk a slávu.

Však v hrdosti své vznešené

jste přece lidské, vlídné,

vy ptáče chudé přijmete

v náručí svoje klidné.

A ono libě popěje

a poskočí vám za to,

a dík ten lépe sluší vám

než navěšené zlato.

Tak chtěl bych: král ať s chuďasem

se k jedné pojí chásce,

vždyť šedá bible volá již,

že „bůh vše stvořil v lásce “.