Jedna noc

Jen spát a neposlouchat.

K míru se přihotovím.

A přece jsem zaslech to šplouchat

pod člunem Charonovým.

Převez mě, převozníku,

kde rána nešílí,

nes plnou náruč mých díků

za dny, jež těšily,

i stopy těch, které ťaly,

i těch, které pálí jak dnes.

Jsem docela tich. Jsem tak malý – –

A člun – člun nepřevez.

Těžká hlava mi klesla

k břehu, kde tvrdě se dní.

Ale údery nočního vesla

i za dne teď z dálky mi zní.