Jedné z Růží Sáronských. (2.)

Národu dcero mého,

Lásko má slavená,

Dcerou mé Vlasti věrnou

Buď mi pozdravena!

Zbožně celuji oči,

Líce i čelo tvé –

Nejdražší vždyť objímám

Klenoty v tobě své!

V čistotě nezkalené

Ňáder tvých tají klid

Národu mého poklad:

Posvatný víry štít.

Hvězda naděje mojí,

Láska ta k Vlasti mé,

Na nebi srdce tvého

Zňala i září se.

Duch můj s tvým plesá v závod

Na výši lesních hor,

Když se rozléhá vůkol

Šumotem černý bor.

České tě vábí hrady

Jak mne v svůj trudný klín,

České tě vody hlukot,

Českých tě lesů stín.

Pověst tě česká kouzlí,

Topí se duch tvůj v ní,

Srdce tvé rozkvětává,

Kde česká píseň zní.

Spojeno, hle, tak v Tobě,

Co druh drahého zná –

Jedinou mojí láskou

Jsi vším tím, děvo má!

Zbožně celuji oči,

Líce i čelo tvé!

Nejdražší vždyť objímám

Klenoty v tobě své!