JEDNOU RANOU DVĚ MOUCHY.

Vařejí polévku v klášteře,

aby lid nezemřel bídou –

tlustý mnich ji staví za dvéře

a čeká, až chudí přijdou.

On ví, že hladem se těžko mře,

a tak by se mohlo státi,

že lid se zviklá v své nevěře

a v lůno církve se vrátí.

Polévkou krotit vír odboje – –

mnichovy rty smíchem hrají –

a pak – má se to vlít do hnoje,

nu – ať se chudáci nají – –.