JEDNY OČI...

Jedny oči, drahé oči –

jako v mnohé staré básni.

Lecos bychom spolu snili,

vždyť jsme mládi, vždyť jsme krásni!

Jedny oči, milé oči

mluví k duši skrytou touhou.

Což je naplat, když dva jenom

jít smí stezkou úzkou, dlouhou!

Milé oči, krásné oči,

propast mezi námi leží.

Ale propast ta je naše:

žárlivě ji hrůza střeží.

Jedny oči, milé oči.

Celý svět v nich ukryt dříme.

Čím bychom si mohli býti –

to si nikdy nepovíme.