Jehňátko.

By Václav Štulc

Jehňátko, co si tak běduješ, co je ti?

„Ach mně se matička, bídnému jehněti,

Ztratila, i nelze o ní co zvěděti.“

A ty se strachuješ, že ti tu snad

Chce něco zlého někdo udělat?

Báti se, to nevím; ne ach, to ne!

Jen kdy bych již bylo u matky mé.

Jak stará zaslechla smutný křik jehněčí,

Honem ze zahrady ku vrátkům přiskočí,

Sotva zabečela, sotva ji slyšelo,

Jehňátko s radostí na proti běželo.

Běželo do honu k matince své milé

I k ní se vinulo jehňátko veselé.