JEHO DOPOLEDNE Z R. 1805. (VI.)

Sire, Vaše Veličenstvo poručilo,

bych dostavil se – Bratře, moh jsem doufat,

když jsem vás všechny, rodinu svou celou,

z dna světa toho vynes na výsluní

– jak pohádka by se to mohlo zváti –

já doufat moh, že budete stát u mne

s pocitem vděčné věrné oddanosti –

a zatím neznám po Evropě lidí,

kdož tak by házeli mi klacky v cestu

a tak se měli ke mně bezohledně,

jak vy, má rodina – Sire, já – Vy. Všichni.

Jak dohromady, tak i jednotlivě.

Vy, Josef, Elisa i Karolina,

– o Lucianu nechci mluvit ani –

i Pauletta i Jeronym – já nevím,

v té řadě komu přiřknout místo prvé.

Sire, mně jste právě přiřknouti je ráčil.

Zdá se, že ten ho vždycky zasluhuje,

s kým právě mluvím. Sire – pak vroucí díky.

Nech špičatostí. Nemám zrovna času

let tvého vtipu stíhat. Chci ti říci,

že k Hortensii chováš se jak sedlák

a žalářník. A že to musí přestat.

Sire, vím já nejlíp, kde mě střevíc tlačí.

Tos vypůjčil si z Aemilia Paula.

On, šťastný, však se zbavil ženy svojí.

Louis, bratře, hleďte, tolik málo stačí

udělat spokojenou mladou ženu:

za každý pohled, každé vlídné slovo

už vděčna je ti. Dopřeješ-li ještě

jí trochu šperku, toalet a zábav –

ráj na zemi má. Je to těžké, bratře?

Vy nakázal jste, bratře, bych se ženil –

já oženil se. Nakázal jste s Hortense –

já vzal si Hortense. To jsem ještě doved –

víc nedovedu. Mluvíš jako dítě.

Máš ženu krásnou, milou, duchaplnou,

máš syna – Ano, otcem jsem dle jmena.

Že nestydíš se vyslovit věc takou!

Sám nejlíp víte, jak je oprávněna.

Louis, kdybych v líc teď udeřil tě pěstí,

nebylo rány, jež by kdy víc měla

pro sebe práva. Tohle je tvůj důvod?

Anglický žurnál by tak mohl psáti –

A psal tak – – – potom podpatkem své boty

bych po něm šlápl místo odpovědi.

Též sestra Karolina – Víš, že ona

víc, než své hříchy, Hortense nenávidí?

Jsem bědný člověk. Odpusťte mi, bratře.

Má nemoc, které nelze vyléčiti,

jakoby černým povlakem mou duši

potáhla navždy – trpím, bratře, trpím.

Bah, přemáhej se! Vůli měj – a všecko

hned bude jinak. Slovo „nelze“ vyvrz

z seznamu slov svých. Záporů rád nemám

a slyšet nechci. Na shledanou, bratře!