JEJÍ VLASY.

V tvých hustých vlasů černé směsi

plá silných vášní divý žár.

To pro mé sny jsou šeré lesy,

v nichž vůně jsou všech zašlých jar.

Jak slavíci mé písně štkají

v té syté těžké vůni jich,

mých slzí hvězdy upadají

v noc opojivých vlasů tvých.

Když ovinu si je kol očí,

v měsíce záři kraje zřím,

západy slunce, jež se točí

nad mraků vírem krvavým.

A slyším z dálky hučet moře,

vdechuji ticho vrchů hor,

zřím v noci děs a zlata zoře,

je poesií duch můj chor.