Jen číše vody studené.

Jen číše vody studené,

jen malá laskavost,

jež z Božího vytryskla pramene –

a jak vzácný to dar a skvost!

Kdes osiřelé dítě zříš,

je v světě tak ztraceno;

ty pokyneš vlídně, ty promluvíš

a ono – je blaženo.

Tu Lazara snad potkáváš,

zjev bídy a tichých muk;

ty s almužnou dobré slovo mu dáš

a jemu jak z nebe to zvuk.

Tam jeden těžký nese kříž,

zde druhý již v hřích by se dal;

ty varuješ věrně, ty potěšíš

a jim jsi se anjelem stal.

Chceš žehrat tedy na osud,

že příliš tě postavil v stín?

Snad tesklíš, že příliš jsi sláb a chud,

bys veliký vykonal čin?

Jen číši vody studené –

Ó podej ji soucitně;

a kdys ti to Pán tvůj vzpomene

a řekne: To's učinil mně.