JEN JEDNOU...

Jen jednou vešla mladost tichá, zamyšlená

v síň mého srdce pustou, temnou tak...

Jen jednou vzplála světly každá síně stěna,

když ke mně zvedla zářící svůj zrak...

A tiše k hodům štěstí usedli jsme spolu,

svět máj byl, srdce v sladké závrati...

Ta chvíle uprchla! Noc za ní jde zas bolu –

jak dávno to! A již se nevrátí...