Jen ještě jeden, jeden pohled!

Jen ještě jeden, jeden pohled,

jen jediný a musím jít,

a nesmím bílé čílko tvoje,

to drahé čílko políbit.

Rád vtisk’ bych v ně své políbení –

to prvé a snad poslední,

by střehlo čistou duši tvoji,

ať nikdy, nikdy nezvšední.

Rád přivinul bych k svým tě prsoum

snad naposled, ach naposled!

V tom bychom aspoň v okamžení

si jednou směli rozumět!