JEN MINULOST.

Jen minulost pro noc tu nestačí mi.

Kdes’ hlouběji chci pohřbenu ji mít.

A ne jak hlinou těžkými dny svými

hrob té naší lásce zvolna nakupit.

Jen minulost? Ta vždy je připravena

svůj hřbitov otevřít a rozrýt jeho klid.

A vyvolati drahá ona jména,

jež na vždy od sebe jsme chtěli odloučit...

Tak minulost je všemu otevřená.

Kdes’ hlouběji chci mrtvou noc tu skrýt.

– Však naše zem, když hrobu pro ni nemá,

ji neměla též nikdy učinit!