Jen minut několik to dneska bylo,

By Stanislav Kostka Neumann

Jen minut několik to dneska bylo,

jen letmo sešli jsme se na chvíli,

a přece tolik něhy zazářilo

z Tvé bytosti ve stesk můj zavilý.

Já odcházel pln hlubokého lesku

a všemu věřit byl jsem ochoten...

Nezhojitelnou ránu svého stesku

jsem květy naplnil jak jarní den.