Jen nechtěj!

Jen nechtěj, bych kdys ve snu nával

u tvého lože stanul něm

a mrtvé své ti srdce dával...

Víš, co bys zřela v něm?

Na každé stránce, v každé žilce

jak věrně byl jsem tvým,

ve dlouhých letech, v každé chvilce

sny, touhou, nadšením!

To nechtěj! – Duše tvá by vzplála

pak děsným šílenstvím,

jak zcela jsi mne zneuznala,

kde já byl zcela tvým.