Jen pablesk jeden!

Jen pablesk jeden – věčný světla zdroji –

svých sešli sluncí v temno duše mojí!

jen pablesk jeden božství svého zoří,

kdy duch můj tone, v pochybnosti moři

a kdy se svíjí v bezemocném boji –

jen pablesk jeden – věčný světla zdroji! –

Ten svět tak klamný – jsem jak choré dítě;

zmatené vrhá osud kolem sítě,

v třpytné lži těžko pravdy démant znáti –

– jsem třtinou v poušti, co se větrem klátí!

Ten svět tak svůdný, mdlá tak moje síla; –

jen pablesk jeden, abych nezbloudila –

jen pablesk jeden – věčný světla zdroji –

dej znát mi pravdu, věčnou dceru svoji!

Ty duše velký! – vládče všehomíra!

k tobě má duše úpí smutná, sirá –

nedej mi zbloudit ve temnotách žití,

jen pravdu svoji, pravdu nech mě zříti; –

jen pablesk jeden – věčný světla zdroji –

svých sešli sluncí v hloubi duše mojí!! –