Jen temno ne!

Jen temno ne, v němž strašidla se plíží!

Jen strachy ne, jež dech i ruku tíží!

Když v mraku mizí hvězdy, rozpal blesky –

jen světlo, světlo vzněť si, lide český!

Jen plamen, jasný plamen rozněť v hrudi,

jen jeho zoře lepší dni ti vzbudí,

jen jeho vroucnosť ve tvé chmurné nebe

si sama sluncem vzejde, spasíc tebe!

Jen oheň vůle nikdy ať se nestmí!

Ó rozvívej ho budoucnosti zvěstmi

a nedej shasnout víře, jež jej živí,

že jsou již blízko dnové spravedliví!

Jen směle doufej, nadšený ty dave,

a nechť co krok ti hrozí boje dravé –

lví srdce někdy v smrť se vrhá darmo,

však nikdy bázeň jinam nežli v jarmo!

Žár šlechetný snad v mučednictví vede,

však nikdy ku vítězství chvění bledé,

a nikdy tíseň beznadějně skleslá

se vzletem orlím v triumf nepovznesla!

Ó nechmuř mysli, severe ty český,

a skláť se nedej hrozebnými stesky,

žes ztracen! Vzdoruj s jasným čelem reků!

Ne, jsme i budeme tu věky věků!